Virtuální realita - demence

Vzdělávání je v sociálních službách povinné, ale také nás baví a posunuje odborně dál. Profesionálně vyškolený tým je základem pro kvalitní poskytování služby. Tentokrát jsme se vzdělávali jako celá organizace, a to naprosto netradičním a jedinečným způsobem.

Život s demencí je i pro nás v pečovatelské a odlehčovací službě velkým tématem. Čím dál častěji se stává, že ať už naši stávající klienti nebo také do služby nově příchozí, se s příznaky demence potýkají a učí se s tímto handicapem žít, a to v různých fázích vývoje nemoci. Jednou z podmínek kvalitně poskytované péče je co nejlepší porozumění klientu a jeho potřebám, toto pro nás vždy bylo a je prioritní. Díky unikátnímu kurzu Vzdělávacího institutu APSS ČR jsme měli možnost nahlédnout do světa člověka s demencí, konkrétně trpícího Alzheimerovou chorobou. Doposud jsme získávali poznatky tradičním způsobem a také čerpali z našich zkušeností z každodenní praxe.

Vstup do virtuální reality nám však nabídl mnohem víc, a to na vlastní kůži poznat pozměněné vnímání a pocity člověka vyrovnávajícího se se symptomy demence. Potřikrát jsme se stali Ediem, který se v noci probudil vedle svém manželky v dříve dobře známém domácím prostředím. Před námi byl naprosto běžný úkol, potřebovali jsme na toaletu, ale ono to vůbec nebylo snadné. Původně určitě útulný byt, byl najednou plný stínů, překážek a smyslových klamů jako z hororu. Převládajícím pocitem byla úzkost a strach, beznaděj, ale zároveň také neuvěřitelné odhodlání cestu na záchod zvládnout. Jestli se nám to podařilo? Nikoliv. Nejenže jsme nenašli tu správnou místnost, nakonec nás dostal prádelní koš s nadzvednutým víkem, který jsme si spletli s toaletou. Korunou tomu všemu byl rozmrzelý hlas každodenní péčí unavené manželky, které nezbylo nic jiného než vstát a vše uklidit a naše zahanbení nad tím vším.

Při posledním vstupu do virtuální reality jsme se ocitli v prostředí, které bylo upraveno v souladu se současnými poznatky, co jedinci žijícímu se symptomy demence pomáhá. Najednou bylo vše jinak a my bez problému došli na toaletu, kde jsme vykonali, co jsme měli a to všechno bez nehod. Pocity tu byly jiné – klid a jistota spolu s přesvědčením, že to dokážeme.

Pro všechny zainteresované tu je naděje, jelikož například úpravou domácího prostředí a změnou přístupu můžeme společně dokázat mnohé. Důležité je respektovat určité základní principy a tak zachovat soběstačnost člověka na maximální úrovni, i když to nemusí být vždy nejjednodušší a nejrychlejší řešení. Samozřejmě s citlivým ohledem k aktuálním schopnostem a kondici všech zúčastněných. Každý z nás má právo zůstat doma co nejdéle a pobytová služba by měla být až tím posledním řešením.

Děkujeme Pečovatelské službě ve Dvoře Králové nad Labem za poskytnuté zázemí, lektorce Mgr. Marcele Hauke za skvělé vedení celého kurzu a také Asociaci poskytovatelů sociálních služeb, že přináší takovéto unikátní kurzy do ČR. Zatím jsme jedni z mála v Evropě, kdo mají tuto možnost.